Už delší dobu jsem toužila poznat, jak to chodí na výstavách z pohledu organizátora. Myslela jsem, že si to nejdřív vyzkouším na nějaké menší výstavě, ale byla jsem vhozena do vody a plavat jsem se učila rovnou na brněnském DUO CACIBu.
V pátek před výstavou jsem absolvovala školení pro zapisovatele, kde jsme se učili, jak psát posudky na tabletu přímo v systému Dog Office. Ten asi znáte, pokud se na výstavy sami hlásíte.
Oba dva dny jsem pracovala s chorvatským rozhodčím Borisem Peganem. Byl to velký sympaťák a nepotrpěl si na žádné formality. Také vedoucí kruhu Denisa byla moc milá a měla pochopení pro to, že tuhle práci dělám poprvé životě. Byla to přímo mistryně multitaskingu a myslím, že nám to společně docela šlo.
První den jsme měli v kruhu 118 psů, a slovní hodnocení se tedy nepsalo. Bylo vidět, jak moc to rozhodčímu vadí a přijde mu to vůči vystavovatelům nefér. Velmi dobrou dával psům, u kterých se mu nelíbila úprava nebo kvalita srsti, případně se nechovali v kruhu, jak by měli.
Druhý den, kdy bylo psů k posouzení „jenom“ 83 a posudky jsme psali, rozhodčí viditelně ožil a už od rána rozdával úsměvy na všechny strany. Navíc jsme měli na programu „jeho“ plemeno – anglické špringršpaněly.
Byla to jízda!
Zato mě úsměv trochu přešel. Abychom všechno stihli do závěrečných soutěží, museli jsme jet ve vražedném tempu. Trvalo mi „několik psů“, než jsem si zvykla ne terminologii, kterou rozhodčí používá, a trochu se v ní zorientovala. Protože nepíšu všemi deseti, musela jsem si také vytvořit systém zkratek a v mezičase se potom k posudkům vracet a trochu je po sobě učesat, aby v nich vystavovatelé neměli překlepy. Úplně poslední závěrečnou kontrolu jsem ještě provedla odpoledne v kavárně po skončení výstavy. Nedovedu si vůbec představit, kdybych tolik posudků měla napsat v ruce, jako se to na většině výstav stále dělá.
Od organizátorů jsme do bedýnky s materiály dostali také bagetu, ale ani nebyl čas si ji sníst. Po skončení výstavy na nás čekal oběd v restauraci pro personál. To bylo milé překvapení, protože s bagetou jsem počítala, ale s obědem ne.
Musím říct, že až na výjimky se k nám vystavovatelé chovali slušně. Někteří nám dokonce poděkovali za celodenní dřinu. Byla to rozhodně zajímavá zkušenost a slibuju, že už nikdy nebudu na personál v kruhu protivná. 🤞
Foto: DUO CACIB 2025